Reklama
 
Blog | Martin Komárek

Chodci, bojte se!

„V minulém roce od ledna do srpna řidiči svá vozidla nezvládli v 23 297 případech, letos už bylo na silnicích o 2 504 nehod méně. Současně také téměř o polovinu klesl počet nehod, při nichž někdo zemřel,“ konstatoval náměstek primátora Rudolf Blažek, do jehož kompetence bezpečnost v hlavním městě spadá. Toto prohlášení je sice pravdivé, ale silně populistické. Náměstek primátora si totiž vybral jen tu část statistik, která se mu nejvíce hodí a negativní trendy nezmiňuje.

Zásadním nedostatkem je Blažkova prohlášení je, že uvádí
samostatně počet smrtelně zraněných. Odborníci tento údaj takřka nepoužívají,
protože má minimální vypovídající hodnotu. Mnohem důležitějším je KSI index (Killed and seriously injured index),
který udává počet smrtelně a těžce zraněných dohromady. Hlavním důvodem užívání této součtové hodnoty
je problematičnost zaznamenávání případů těžce zraněných, kteří však následkům
svých zranění podlehnou až za nějaký čas v nemocnici. Jako ukázkový příklad
může posloužit loňské úmrtí propagátora městské cyklistiky Jana Bouchala. Ten
následkům sražení automobilem podlehl po několika dnech v nemocnici a
přesto pražské policejní statistiky za rok 2006 uvádějí nulový počet smrtelně
zraněných cyklistů.
Použijeme-li tedy k hodnocení bezpečnosti silničního
provozu KSI index zjistíme, že úbytek dopravních nehod s vážnými důsledky na zdraví je pouze 18%,
což je sice úbytek nemalý, ale je to výrazně méně než náměstkem Blažkem proklamovaná
„téměř polovina“.

 

Děti v ohrožení

Reklama

Z policejních záznamů lze vyčíst i to, že statisticky si polepšili pouze
motoristé a naopak nejhůře na tom jsou chodci-děti. Motoristů za první pololetí roku 2007 bylo smrtelně a
těžce zraněno 88, což je o 53 méně než za stejné období roku 2006. Tradičně
nejohroženější skupinou v Praze zůstávají chodci, kteří v prvním
pololetí letošního roku tvořili 57% všech smrtelně a těžce zraněných
v důsledků silničního provozu. V absolutních číslech je to 102
chodců, což je o 8 více než v roce 2006. Speciální podskupinu chodců tvoří
děti, jejichž počet se ve sledovaném období zvýšil více než dvojnásobně a to ze
6 na 14.

Netečný magistrát

Zatímco na nové dopravní stavby magistrát uvolňuje miliardy,
do úpravy nejnebezpečnějších míst pro chodce jde peněz minimum.Magistrát s
těmito úpravami často nepochopitelně otálí až do okamžiku, kdy na místě dojde k
opravdu tragické nehodě. Ukázkovým příkladem neschopnosti magistrátu ochránit
chodce je Karlovo náměstí. Za poslední tři roky na něm zahynulo nebo bylo těžce
zraněno nejméně 18 lidí, přesto magistrát neudělal jediné opatření, které by
tuto hrozivou statistiku ovlivnilo.